Rozhodčí doložka ve smlouvě: kdy platí a kdy ne

Rozhodčí doložka je ujednání ve smlouvě, kterým se strany dopředu dohodnou, že jejich budoucí spory nebude rozhodovat soud, ale rozhodce nebo stálý rozhodčí soud. Bývá schovaná mezi závěrečnými ustanoveními nebo v obchodních podmínkách. Přitom určuje, kdo spor rozhodne, jak se proti výsledku bránit a v jaké lhůtě. Následující text shrnuje, kdy doložka platí, kdy ne a co dělat, když už rozhodčí nález máte.

Rychlá orientace

Co doložka ve smlouvě způsobí

Zákon rozlišuje smlouvu o rozhodci, která se týká jednoho už vzniklého sporu, a rozhodčí doložku, jež dopředu pokrývá spory budoucí (§ 2 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). Doložkou strany svěřují majetkový spor, k jehož projednání by jinak byla dána pravomoc soudu, jednomu či více rozhodcům anebo stálému rozhodčímu soudu (§ 2 odst. 1). Řízení se zahajuje žalobou podanou stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci a její podání má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu (§ 14 odst. 1). Rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud to strany v ní výslovně nevyloučí (§ 2 odst. 5).

Výsledkem není rozsudek, ale rozhodčí nález. Ten dnem doručení nabývá účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný, pokud ho nelze přezkoumat podle § 27 nebo lhůta k žádosti o přezkoumání marně uplynula (§ 28 odst. 2). Zároveň je exekučním titulem podle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, takže exekuci podle něj lze vést stejně jako podle rozsudku. Odvolání k soudu neexistuje, zbývá jen návrh na zrušení nálezu.

Rozhodnou-li naopak rozhodci, že jejich pravomoc dána není, zůstávají účinky podané žaloby zachovány jen tehdy, uplatnila-li strana nárok před rozhodci v promlčecí nebo prekluzivní lhůtě a podá-li žalobu znovu – u soudu, u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu – do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí o nedostatku pravomoci doručeno (§ 16 odst. 1).

Kdy je doložka neplatná

Rozhodovat lze jen majetkové spory, a ani ty ne všechny. Zákon z nich vylučuje spory ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí a spory incidenční (§ 2 odst. 1). Druhou podmínkou je, že o předmětu sporu by strany mohly uzavřít smír (§ 2 odst. 2).

Forma musí být písemná, jinak je rozhodčí smlouva neplatná; zachována je i tehdy, je-li smlouva sjednána elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejího obsahu a určení osob, které ji sjednaly (§ 3 odst. 1). Doložka v obchodních podmínkách sama o sobě vadná není: platně ujednaná je i tehdy, byl-li písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy (§ 3 odst. 2).

Vadná může být i osoba rozhodce. Rozhodcem může být jen zletilý, bezúhonný a plně svéprávný občan České republiky, nestanoví-li zvláštní předpis jinak (§ 4 odst. 1), přijetí funkce musí být písemné (§ 5 odst. 2) a konečný počet rozhodců musí být vždy lichý (§ 7 odst. 1). Rozhodce je vyloučen, je-li se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti (§ 8 odst. 1). Pozor i na soukromé subjekty, které si říkají „rozhodčí soud“ – označení vyvolávající klamnou představu, že jde o stálý rozhodčí soud podle zákona, nesmí nikdo používat, není-li k tomu oprávněn podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy (§ 13 odst. 4).

Proč u spotřebitelských smluv doložka dnes neplatí

Vyloučení přinesl zákon č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru. Do § 2 odst. 1 vložil za slovo „výjimkou“ slova „sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel“ (čl. VIII bod 1) a účinnosti nabyl 1. prosince 2016. Od toho dne nelze na spor ze smlouvy, kterou se spotřebitelem uzavírá podnikatel, platně sjednat rozhodčí doložku.

Nešlo o polovičaté řešení. Táž novela zrušila celou část šestou zákona, tedy seznam rozhodců vedený Ministerstvem spravedlnosti (§ 40a až § 40d), a s ním i další ustanovení, která na spotřebitelské spory mířila: § 3 odst. 3 až 6, § 4 odst. 3, § 8 odst. 3 a zvláštní důvody zrušení nálezu v § 31 písm. g) a h). Dosavadní písmeno i) se přitom stalo písmenem g).

Starší doložky tím ale samy o sobě nezanikly. Platnost rozhodčí smlouvy se posuzuje podle zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném v době jejího uzavření a rozhodčí řízení zahájená na základě smluv uzavřených před účinností novely se projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (čl. IX body 1 a 2). Padl-li přesto nález ve věci, o níž platnou rozhodčí smlouvu uzavřít nelze, míří obrana na § 31 písm. a).

Rozhodce ad hoc a stálý rozhodčí soud

Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze jiným zákonem, nebo jen tehdy, pokud jejich zřízení jiný zákon výslovně připouští (§ 13 odst. 1). Příkladem je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který podle § 19 odst. 1 zákona ČNR č. 301/1992 Sb. působí jako stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře. Statuty a řády takového soudu se uveřejňují v Obchodním věstníku a strany, které si jeho příslušnost sjednaly a neujednaly v rozhodčí smlouvě jinak, se jim podrobily ve znění platném v době zahájení řízení (§ 13 odst. 2 a 3).

Rozhodce ad hoc si určují strany samy, případně stranami dohodnutá osoba nebo způsob uvedený v pravidlech pro rozhodčí řízení podle § 19 odst. 4 (§ 7 odst. 1). Nemá-li smlouva nic z toho, jmenuje každá strana jednoho rozhodce a ti volí předsedajícího (§ 7 odst. 2). Nejmenuje-li strana rozhodce do 30 dnů od doručení výzvy druhé strany, nebo nemohou-li se jmenovaní rozhodci ve stejné lhůtě shodnout na předsedajícím, jmenuje ho na návrh soud, pokud se strany nedohodly jinak (§ 9 odst. 1).

Jak rozhodčí řízení probíhá

Řízení před rozhodci je vždy neveřejné a, nedohodnou-li se strany jinak, ústní (§ 19 odst. 3). Rozhodci nemají donucovací pravomoc: svědky, znalce a strany vyslýchají jen tehdy, dostaví-li se k nim dobrovolně a poskytnou výpověď, a procesní úkony, které sami provést nemohou, provede na jejich dožádání soud (§ 20 odst. 1 a 2). Předběžné opatření nenařizuje rozhodce, ale soud, a to i před zahájením řízení (§ 22).

Námitku nedostatku pravomoci, která se zakládá na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, musí strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, který se týká věci samé (§ 15 odst. 2). Výjimkou je neplatnost proto, že ve věci vůbec nebylo možné rozhodčí smlouvu uzavřít. Zmeškaná námitka se vymstí i později u soudu.

Nález musí být usnesen většinou rozhodců, vyhotoven písemně a alespoň většinou rozhodců podepsán; jeho výrok musí být určitý. Odůvodnění je povinné, ledaže se strany dohodly, že ho není třeba (§ 25 odst. 1 a 2). Rozhodci se řídí hmotným právem rozhodným pro spor; podle zásad spravedlnosti smějí rozhodnout, jen pokud je k tomu strany výslovně pověřily (§ 25 odst. 3).

Zrušení rozhodčího nálezu soudem: důvody a lhůta

Soud zruší nález na návrh kterékoli strany jen ze sedmi taxativně vypočtených důvodů (§ 31):

• nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu,
• rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje,
• ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem,
• nález nebyl usnesen většinou rozhodců,
• straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat,
• nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému,
• zjistí se, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.

Mezi důvody není to, že rozhodce věc posoudil chybně. Soud nepřezkoumává věcnou správnost nálezu, nejde o druhou instanci.

Návrh musí být podán do tří měsíců od doručení nálezu té straně, která se zrušení domáhá, nestanoví-li zákon jinak (§ 32 odst. 1). Příslušný je v prvním stupni krajský soud, a to i pro řízení o neplatnosti rozhodčí smlouvy (§ 41). Exekuci podání návrhu samo nezastaví, odkladný účinek nemá. Soud může vykonatelnost nálezu odložit na žádost povinného, hrozila-li by neprodleným výkonem závažná újma nebo lze-li z návrhu usuzovat, že je důvodný (§ 32 odst. 2).

Kdo námitku zmeškal už v rozhodčím řízení, může o ni přijít i u soudu: návrh opřený o důvody podle § 31 písm. b) nebo c) soud zamítne, jestliže strana takový důvod neuplatnila v rozhodčím řízení, ač mohla, nejpozději než začala jednat ve věci samé (§ 33).

Zrušením nálezu spor nekončí. Zruší-li ho soud z důvodu podle § 31 písm. a) nebo b), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku sám v jednání ve věci samé a věc rozhodne; v rozhodčím řízení už ji projednat nelze. U důvodů podle § 31 písm. c) až g) se k návrhu strany pokračuje v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy (§ 34). Účinky původní žaloby přitom zůstanou zachovány, podá-li strana do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o zrušení nálezu znovu žalobu nebo návrh na pokračování v řízení (§ 16 odst. 2).

I po marném uplynutí tříměsíční lhůty zbývá jedna cesta. Strana, proti níž byl soudem nařízen výkon nálezu, může bez ohledu na tuto lhůtu podat návrh na zastavení nařízeného výkonu mimo jiné tehdy, je-li nález stižen vadou podle § 31 písm. a), d) nebo f) – tedy i tehdy, byl-li vydán ve věci, o níž platnou rozhodčí smlouvu uzavřít nelze. Soud pak řízení o výkon přeruší a uloží povinnému, aby do 30 dnů podal návrh na zrušení nálezu; není-li v této lhůtě podán, ve výkonu pokračuje (§ 35 odst. 1 a 2). K obraně v exekuci podrobněji článek Exekuce na účet: co dělat a kdy žádat zastavení.

Kdy dává rozhodčí doložka smysl

Rozhodčí řízení není past, ale nástroj s jinými vlastnostmi než řízení před soudem. Je vždy neveřejné, strany si mohou vybrat rozhodce podle jeho odbornosti a nález je zásadně konečný – přezkum jinými rozhodci existuje, jen pokud si ho strany v rozhodčí smlouvě sjednaly (§ 27). Rozhodce lze také výslovně pověřit, aby spor rozhodl podle zásad spravedlnosti (§ 25 odst. 3). Naopak tam, kde bude třeba vyslechnout nespolupracující svědky, naráží řízení na hranice § 20.

Co poslat advokátovi ke kontrole

• smlouvu včetně obchodních podmínek, ve kterých bývá doložka schovaná,
• rozhodčí nález a doklad o jeho doručení s datem,
• rozhodčí žalobu nebo výzvu ke jmenování rozhodce, běží-li řízení,
• korespondenci s druhou stranou a s rozhodcem,
• informaci, zda a kdy jste namítali nedostatek pravomoci,
• exekuční usnesení, je-li podle nálezu vedena exekuce.

Kdy kontaktovat advokáta

• někdo vám předkládá k podpisu smlouvu s rozhodčí doložkou,
• přišla vám rozhodčí žaloba nebo výzva ke jmenování rozhodce,
• máte rozhodčí nález a běží tříměsíční lhůta,
• podle nálezu je vedena exekuce a lhůta už uplynula,
• doložka je ve smlouvě mezi podnikatelem a spotřebitelem.

Závěr

Rozhodčí doložka mění, kdo spor rozhodne a jak se proti výsledku bránit, nikoli to, jaké hmotné právo se na věc použije. Platí, jde-li o majetkový spor, o němž lze uzavřít smír, je-li písemná a nejde-li o spor ze smlouvy, kterou se spotřebitelem uzavírá podnikatel, o spor vzniklý v souvislosti s výkonem rozhodnutí nebo o spor incidenční. Proti nálezu není odvolání, zbývá návrh na zrušení do tří měsíců od doručení – a i ten stojí a padá s tím, zda strana včas namítla nedostatek pravomoci už před rozhodci.

Časté dotazy

Platí rozhodčí doložka ve spotřebitelské smlouvě?

Ne. Zákon z rozhodčího řízení vylučuje spory ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (§ 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.). Výjimku vložil zákon č. 258/2016 Sb. s účinností od 1. prosince 2016. U dříve uzavřených doložek se platnost posuzuje podle zákona ve znění účinném v době jejich uzavření.

Jakou lhůtu mám na zrušení rozhodčího nálezu?

Tři měsíce od doručení nálezu té straně, která se zrušení domáhá (§ 32 odst. 1). Návrh se podává u krajského soudu (§ 41) a sám o sobě nemá odkladný účinek na vykonatelnost nálezu (§ 32 odst. 2).

Může soud zrušit nález proto, že rozhodce rozhodl věcně špatně?

Ne. Důvody zrušení jsou v § 31 vypočteny taxativně a věcná správnost nálezu mezi nimi není.

Lze se proti rozhodčímu nálezu odvolat?

K soudu ne. Přezkum jinými rozhodci je možný, jen pokud si ho strany sjednaly v rozhodčí smlouvě; žádost se pak zasílá druhé straně do 30 dnů ode dne, kdy byl straně žádající o přezkoumání nález doručen, nestanoví-li smlouva jinak (§ 27).

Podle nálezu už běží exekuce a tři měsíce uplynuly. Dá se ještě něco dělat?

Strana, proti níž byl výkon nařízen, může i po uplynutí lhůty podat návrh na zastavení nařízeného výkonu, je-li nález stižen vadou podle § 31 písm. a), d) nebo f). Soud pak řízení o výkon přeruší a uloží povinnému, aby do 30 dnů podal návrh na zrušení nálezu (§ 35 odst. 1 a 2).

Užitečné externí zdroje

• Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
• Zákon č. 258/2016 Sb. – vyloučení spotřebitelských sporů
• Exekuční řád – exekuční tituly, § 40
• Zákon ČNR č. 301/1992 Sb. – Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR